Modernizace na Slapech míří do finále, na svém místě je 250tunový rotor

screenshot 2020 11 01 modernizace na slapech míří do finiše na svém místě je 250tunový rotor skupina čez o společnosti 2Vodní elektrárna Slapy bude brzy ze 2/3 jako nová. Dokončení modernizace soustrojí TG1 se uložením rotoru generátoru dostalo do poslední etapy. Po skončení akce letos v létě se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 procenta, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, druhé největší vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48MW soustrojí. Soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem příštího roku.

Jak funguje uhelná elektrárna

Základní princip fungování uhelné elektrárny je založen na přeměně energie tepelné na mechanickou a mechanické na elektrickou. Teplo uvolněné v kotli ohřívá vodu procházející trubkami uvnitř kotle a mění ji v páru. Pára proudí do turbíny, jejím lopatkám předá svou pohybovou energii a roztočí ji. Vzhledem k tomu, že je turbína pevně spojena s generátorem, roztáčí se i ten a přeměňuje mechanickou energii na elektřinu. V elektrárenském generátoru rotuje magnet (elektromagnet), vinutí, v němž se indukuje napětí a proud, je umístěno na statoru okolo něj. Celé soustrojí se otáčí rychlostí 3000 otáček za minutu.

Jaderná elektrárna Dukovany

jaderná elektrárna dukovanyJaderná elektrárna Dukovany je první jadernou elektrárnou postavenou na českém území. V elektrárně jsou 4 výrobní bloky s tlakovodními rektory typu VVER 440. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985 a od července 1987 jsou v provozu všechny čtyři výrobní bloky. V rámci zvyšování účinnosti a využití výkonových rezerv došlo ke zvýšení instalovaného výkonu z původních 4 x 440 MW na současných 4 x 510 MW.


Projděte si Jadernou elektrárnu Dukovany prostřednictvím virtuální prohlídky!

Podzimní transfúze 160 metrů pod hladinou Vltavy: Nejefektivnější elektrárna kaskády jede opět naplno. Po čtvrtstoletí má nové střídače.

01 vodní dílo a elektrárna lipno iVodní elektrárna Lipno I po plánované kontrolní údržbě poloviny své kapacity už zase naplno dodává bezemisní elektřinu do tisícovek jihočeských domácností. Soustrojí TG1 prošlo za poslední týden pravidelnými kontrolami a opravami v čele s výměnou střídačů, které dosloužily po 25 letech. Obě dvě lipenská soustrojí byla kompletně zmodernizována v letech 2012-17, což přineslo zvýšení jejich efektivity o cca 4 % a úsporu vody při udržení dosavadního objemu výroby ekologické energie. Lipenská vodní elektrárna je v rámci celé energetické soustavy důležitá jako záložní zdroj napětí pro jadernou elektrárnu Temelín při black-outu v síti.

Hydrocentrála na „jihočeském moři“ je od roku 2017 první zcela modernizovanou vodní elektrárnou ČEZ. Stalo se tak díky největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

03 víko spirály turbíny soustrojí tg2 elektrárny lipno i za běžného provozu„Velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za 2 minuty, možnost dálkového ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích a funkce zálohy v nouzi pro jadernou elektrárnu Temelín dělají z lipenské elektrárny jeden z nejdůležitějších zdrojů Vltavské kaskády. Permanentní udržování elektrárny v nejlepší kondici je proto nezbytné,“ vypočítává lipenské plusy ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Aby elektrárna se svým personálem spolehlivě plnila své úkoly, je ovšem třeba každé soustrojí jednou do roka důkladně zkontrolovat. Kaverna velká jak basketbalová hala.

Projděte si elektrárnu Lipno I jako naživo: http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-lipno

Měření při kusových zkouškách rozváděčů ČSN EN 61439-1 ed2

Dnes Vám předkládáme " ochutnávku " části článku, pana Ing.Leoše Koupého, ze společnosti ILLKO.
Celý článek Vám zašleme na vyžádání, za registraci, na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  Od 1.12. si můžete celý článek stáhnout na e-shopu  po úhradě 150 ,- Kč vč.DPH, stejně jako i další články, tohoto autora, i ostatních předních odborníků, v celé široké  oblasti elektrotechniky. Především v oblastí revizí a bezpečnosti u elektrických zařízení.

Členové Živnostenského společenstva si budou moci všechny  tyto články stáhnout zdarma. Pokud uvažujete, do budoucna o odborném vzdělávání v těchto oblastech a chcete mít články zdarma, můžete se přihlásit na adrese :  https://www.elektrotechnici.cz/prihlaska

Měření při kusových zkouškách rozváděčů ČSN EN 61439-1 ed21

ÚVOD

Jedním ze zařízení používaných v elektrotechnice je rozváděč. Většinou se jedná o plastovou nebo kovovou skříň, ve které jsou zabudované spínací, jistící, ovládací či měřicí přístroje nezbytné pro bezpečné provozování elektrické instalace nebo nějakého elektrického zařízení. Podobně jako každý jiný prvek elektrické soustavy, tak i rozváděč musí projít výchozí a následně během provozování i pravidelnou kontrolou, aby byla zajištěna jeho provozuschopnost a bezpečnost před úrazem nebo škodami způsobenými elektřinou.

Jaké podmínky musí splňovat elektrický rozváděč, aby byl zajištěn jeho bezproblémový a bezpečný provoz, je uvedeno v normách řady ČSN EN 61439. Zkouškami rozváděčů při jejich výrobě se pak zabývá ČSN EN 61439-1 ed.2 Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Všeobecná ustanovení z roku 2012. Zkoušky rozváděčů při výrobě jsou popsány v kapitole 10 Ověřování návrhu (typové zkoušky) a v kapitole 11 Kusové ověřování.

Tento článek se zabývá kusovými zkouškami rozváděčů, ovšem popis, podmínky provedení a průběh jednotlivých zkoušek jsou uvedeny v kapitole 10. Proto si nejprve rozeberme jednotlivá měření prováděná při zkouškách rozváděčů.


2 MĚŘENÍ PROVÁDĚNÁ PŘI OVĚŘOVÁNÍ ROZVÁDĚČŮ

2.1 ÚČINNÁ SPOJITOST NEŽIVÝCH ČÁSTÍ A OCHRANNÉHO VODIČE – KAP. 10.5.2

Měřením se ověřuje, že neživé vodivé části rozváděče jsou připojeny ke svorce pro přívod vnějšího PE vodiče a tím bude zajištěno jejich spolehlivé uzemnění. K měření se použije ohmmetr generující měřicí proud AC nebo DC o velikosti minimálně 10 A.

Měření se provádí mezi svorkou pro připojení vnějšího PE vodiče a:

• Jednotlivými kovovými částmi skříně rozváděče (šasi skříně, dvířka apod.)
• Všemi svorkami a svorkovnicemi pro připojení PE vodiče, jež jsou instalované uvnitř skříně
• Zděřemi pro připojení PE vodiče u zásuvek určených k napájení spotřebičů (pokud jsou v rozváděči
instalovány)


Odpor mezi svorkou pro připojení vnějšího PE vodiče a kteroukoliv částí s ní spojenou nesmí překročit 0,1 Ω.


Příklad měření je uveden na obr 1.
obr.1 měření spojitosti pe obvodu
 

 



2.2 VÝDRŽNÉ NAPĚTÍ PRŮMYSLOVÉHO KMITOČTU – KAP. 10.9.2

Zkouškou se prověřuje neporušenost pevné izolace a schopnost vydržet dočasná přepětí (řádově sekundy).

Technické parametry zkušebního zdroje:

• Zdroj musí generovat zkušební napětí sinusového průběhu 45 Hz ÷ 65 Hz o velikosti uvedené v tab.1 a
tab.2
• Výstupní proud zdroje musí být minimálně 200 mA
• Výstupní napětí nesmí být odpojeno, pokud proud procházející měřicím obvodem nepřesáhne 100 mA

obr.1 Měření spojitosti PE obvodu

 Tab. 1 – Hodnoty zkušebního napětí pro hlavní obvody a skříně z izolačního materiálu (tab. 8 normy)

tabulka 1





Tab.2 - Hodnoty zkušebního napětí pro pomocné a řídící obvody (tab.9 normy)

tab.2
Jmenovité izolační napětí Ui je efektivní hodnota výdržného napětí charakterizující specifickou ( dlouhodobou odolnost izolace. Ve vícefázových obvodech je to mezifázové napětí.
Ui kteréhokoliv obvodu rozváděče musí být rovné nebo větší, než je maximální pracovní napětí obvodu.

 

 

Před zahájením měření je třeba sepnout nebo vodivě přemostit všechny spínače. Měření (viz obr. 2) se provede
mezi:

• navzájem spojenými živými částmi hlavního obvodu a neživými částmi
• živými částmi s potenciálem odlišným od hlavního obvodu a neživými částmi
• každým řídícím nebo pomocným obvodem nespojeným s hlavním obvodem a hlavním obvodem
• každým řídícím a pomocným obvodem nespojeným s hlavním obvodem a jinými obvody
• každým řídícím a pomocným obvodem nespojeným s hlavním obvodem a neživými částmi


Zdroj generuje napětí s počáteční hodnotou maximálně 50 % zkušebního napětí. Potom se napětí postupně zvýší na plnou hodnotu, na které setrvá 5 s až 7 s při provádění typové zkoušky nebo 1 s při kusové zkoušce.

Zkouška je vyhovující, pokud během přiložení napětí nedojde k průrazu nebo k vybavení nadproudové ochrany.

U skříní vyrobených z izolačního materiálu se provede doplňující zkouška přiložením napětí o velikosti
1,5násobku napětí pro zkoušení hlavních obvodů (viz hodnoty uvedené v tab. 2 v závorce). Napětí se přiloží
mezi:

• vodivou fólii přiloženou z vnější strany skříně přes otvory a spoje vedoucí dovnitř rozvaděče
• vzájemně propojené živé a neživé části uvnitř rozváděče, které jsou umístěné v blízkosti otvorů a spojů

U vnějších rukojetí vyrobených z izolačního materiálu se provede se zkouška přiložením napětí mezi:

• vodivou fólii ovinutou kolem celého povrchu rukojeti a živými částmi rozvaděče
• neživé části nesmí být během zkoušky uzemněny nebo připojeny k jinému obvodu
obr.2 zkouška izolací přiloženímvýdržného napětí průmyslového kmitočtu






Obr. 2 – Zkouška izolací přiložením výdržného napětí průmyslového kmitočtu

2.3 IMPULZNÍ VÝDRŽNÉ NAPĚTÍ – KAP. 10.9.3

Zkouškou se ověřuje, že vzdušné vzdálenosti mezi živými a neživými částmi, případně mezi živými částmi s
různým potenciálem jsou dostatečně velké, aby vydržely přechodná přepětí (řádově milisekundy).

Technické parametry zkušebního zdroje:

Nepřístupné podzemí PVE Dlouhé stráně

pveds letecky2Elektrárna plní v elektrizační soustavě několik významných funkcí - statickou, dynamickou a kompenzační. Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Dynamickou funkcí přečerpávací vodní elektrárny se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a energii a podílet se na řízení kmitočtu soustavy. Kompenzační provoz slouží k regulaci napětí v soustavě.

Výstavba elektrárny byla zahájena v květnu 1978. Na počátku osmdesátých let však byla z rozhodnutí centrálních orgánů převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. Do provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996.

Elektrárna je řešena jako podzemní dílo. Obě soustrojí jsou umístěna v podzemí, v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 x 50 m. Souběžně s kavernou turbín se v podzemí nachází komora transformátorů, která má rozměry 115 x 16 x 21,7 m. V této komoře jsou dva blokové trojfázové transformátory, rozvodny 22 kV a další zařízení.

Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma přivaděči, každým pro jedno soustrojí. Přivaděče mají délku 1 547 m a 1 499 m. Elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o průměru 5,2 m. Tunely jsou dlouhé 354 a 390 metrů. Dolní nádrž se nachází na říčce Divoká Desná. Nádrž má celkový objem 3,4 mil. kubických metrů, výšku hráze 56 m, kolísání hladiny 22,2 m. Horní nádrž se nachází na hoře Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 m. Má celkový objem 2,72 mil. m 3.

Technologický proces zajišťují dvě reverzní turbosoustrojí, každé o výkonu 325 MW. Výkon reverzní turbíny při čerpadlovém režimu činí 312 MW, při turbínovém až 325 MW.

Kromě správní budovy s velínem se na povrchu nachází objekt vývodového pole se zapouzdřenou rozvodnou 400 kV, dílny a sklady, garáže, čistírna odpadních vod a úpravna vody.

Výrobní jednotka - Dlouhé stráně
Instalovaný výkon    2 x 325 MW
Rok uvedení do provozu    1996
Typ turbín      Francis

Díky pochopení pana Jaroslava Mareše, z badatele.net, máte unikátní možnost prohlídnout si nepřístupné podzemí PVE Dlouhé stráně. Pan Mareš k exkurzi uskutečněné v roce 2018, dodává, že byl první novinář, který měl možnost takovout prohlídku uskutečnit. Přeji všem krásný zážitek!!

GopayLoga karet

Obchodní podmínky | Reklamační řád a informace o záruce | Informaci o ochraně osobních údajů